Tabulka stromů, které měly být pokáceny podle původního povolení městského obvodu  je ke stažení zde

Bylo vydáno povolení na celkem 204 ks stromů, které mají ve výšce 1,3 m nad zemí obvod nejméně 80 cm. Na ně je třeba podle zákona č. 18/2010 Sb povolení, a to vydal městský obvod č.1. K tomu budou káceny i slabší stromy, na  které nemusí mít magistrát povolení. Jejich počet odhadujeme na nejméně dalších 200 ks. K tomu mají být likvidovány téměř všechny keře (0,86 ha) s výjimkou pásu u Sukovy třídy! V materiálu na stránkách města je celkový počet kácených stromů uvedeno číslo 415. Kácení má začít pokácením vzrostlých javorů na Sukově třídě.

Uváděné údaje se mohou mírně lišit od těch, které najdete v prezentaci projektu na stránkách města. Bohužel materiály dostupné veřejnosti nejsou vždy aktuální a někdy se rozcházejí. V naší odpovědi vycházíme z povolení ke kácení, které vydal příslušný správní orgán. (JS)

POZNÁMKA: Údaje zde uvedené vycházejí ze stavu na podzim roku 2011.

Mají být likvidovány prakticky všechny jehličnany, např. tis červený křovitý i vzpřímený (v Tyršových sadech byla sbírka všech známých kultivarů - POZN: údaje o kácení tisů se však v povolení ke kácení nakonec neobjevily, není jasné zda bylo od toho ustoupeno, nebo zda jsou mezi keři), smrk pichlavý stříbrný, smrk ztepilý hadí 2 ks (více jich tam není), několik exemplářů tsugy kanadské, mnoho zeravů, cypřišků, jalovců, douglasek a dokonce i tisovec dvouřadý. Z listnatých nelze druhy vyjmenovat, dotýká se to všech. Úplně zmizí z parku pajasan žláznatý. Některé keře tisů by snad byl projektant ochoten zachovat, ale klade si podmínku, že je upraví na podchodnou výšku. Mezi keři je několik vzácných taxonů, na které není brán ohled, například vzrostlý pieris japonský, vrba hlošinovitá úzkolistá a další. (JS)

Podle klasifikace, kterou provedl sám projektant, je většina stromů zdravá a nemohou nikoho ohrozit.(JS)

Poznámka: zveřejnili jsme ke stažení kompletní seznam stromů, které mají být vykáceny, včetně klasifikace jejich zdravotního stavu, kterou provedl sám projektant  možno stáhnout zde. (zdroj: povolení ke kácení, vydané MO Pardubice I)

Tyršovy sady jsou zamokřené, protože pár metrů od nich severně je Labe a hladina spodní vody v parku reaguje na výkyvy jeho hladiny. Dřeviny představují výkonné pumpy a udržují hladinu spodní vody v únosné výši. Po odtěžení dřevin se dá očekávat, že na některých místech, zejména po dešti, vytvoří voda souvislou hladinu. Betonová hlavní cesta po celé délce sadů, 12m široká, situaci ještě zhorší, protože zamezí výparu. (JS)

Koruny stromů jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků a úkrytem i dalších živočichů (z chráněných druhů se v Tyršových sadech pravidelně vyskytuje např. žluva hajní nebo veverka obecná). Mnohem více vzácných druhů živočichů je svým vývojem nebo úkrytem vázáno na dutiny v kmeni a větvích stromů. V Tyršových sadech bylo zjištěno 5 tzv. dutinových druhů netopýrů, kteří se v dutinách ukrývají celoročně a odchovávají zde i svá mláďata (všechny patří do kategorie "silně ohrožení"). V trouchu dutin se v T. s. vyvíjejí chránění brouci páchník hnědý a zlatohlávek skvostný. Vykácením vzrostlých stromů budou v parku tyto chráněné druhy vyhubeny. (VL)

Projektant zveřejnil 17. 10. 2011 nový seznam stromů k výsadbě

Na základě našich protestů vypustil p. Jiránek z projektu téměř všechny suchomilné druhy /Q. cerris, hispanica, Sophora japonica, Gleditsia triacanthos/, ale přidal třešeň /Prunus/. Prunus sargentii vyžaduje písčitou, propustnou půdu, Prunus avium vlhkou, ale velmi propustnou půdu. Navrhovaný muchovník /Amelanchier lamarckii/ roste na písečných, propustných půdách. Takové stanoviště v Tyršových sadech nenajdeme. Ing. Jiránek ale zvýšil podíl borovice lesní /Pinus silvestris/ z původních 14 na 21 kusů. Borovice lesní patří ke druhům, nesnášejícím permanentní zamokření. V Tyršových sadech je sice několik borovic v únosném stavu, ale ty měly během uplynulých desetiletí možnost se pomalu přizpůsobit průběžně stoupající hladině spodní vody až na nynějších kolísavých 50 cm pod úrovní terénu. Ing. Jiránek hodlá použít k výsadbě zahradnický materiál 300 - 400 cm výšky. V tomto případě bude kořenový bal ponořen rovnou do spodní vody a většina výsadby to nemůže přežít. Velmi sporná je v tomto případě jakákoliv výsadba. Hydrogeologický průzkum, který je součástí projektu, ale nebyl dostatečně respektován, na to upozorňuje. Celý problém spodní vody se ještě zhorší po těžbě tak velkého množství stromů a odstraněním keřů. Je nutno očekávat její další stoupání. Plánovaná drenáž je v této situaci zcela neúčinná - hydrogeologický průzkum to také konstatuje. Jestliže bude položena, neovlivní hladinu spodní vody a nepomůže ani vysušení povrchu půdy. Dá se očekávat, že bude zcela zahlcena právě spodní vodou bez jakéhokoliv efektu, protože jednotlivá péra /větve/ nemohou být těsně pod povrchem. (JS)

Nikoli. Projekt je mimo jiné kritizován za to, že některé nově vysazované stromy jsou do tohoto prostředí nevhodné z toho pohledu, že se na zamokřené půdě neujmou a zajdou. Projektant toto popírá. Na jednání "u kulatého stolu" nicméně ing. Jiránek potvrdil, že autoři projektu nenesou žádnou vymahatelnou záruku na stromy, které se po výsadbě neujmou.

Záměr architekta je vytvořit "podhledový park". Znamená to, že stromy budou mít vysoko nasazenou korunu, bude chybět keřové patro a intenzitou těžby bude hluboce narušena kostra stávajícího parku. Park bude otevřen větru od Z, SZ a S. U většiny stromů, na které je povolení, je ve zdůvodnění kácení, že vadí architektonickému záměru (téměř 100 ks), nebo že vadí pohledu na zámek. Tento důvod je nesmyslný, protože zámek je a zůstane kryt porostem na zámeckých valech. (JS)

RNDr. Vladimír Lemberk (VL) - zoolog, pracovník Východočeského muzea Pardubice, kde spravuje sbírky obratlovců a paleontologie

Ing. Jiří Svoboda (JS) - lesní inženýr, bývalý ředitel KRNAP, bývalý místopředseda celosvětové organizace IUCN při UNESCO