Jak zastupitelé jednali o parku – 2. část
František Brendl (náměstek primátorky, sdružení Pardubáci)
Je zpracován provozní plán po dobu tří let – já se omlouvám, že není součástí předložených materiálů, neb byl dopracováván až do dnešního dne. Předpoklad je takový, že provozní náklady parku by měly být 4,5 milionu Kč ročně po dobu tří let, pak by měla údržba parku mírně klesnout, neb nově vysazené rostliny vyžadují první tři roky zvýšené ošetřování atd. Pouze údržba zeleně by měla stát 3,5 milionu.
Samozřejmě i v rámci toho, když odsouhlasíme zmiňovaný projekt, tak to neznamená, že ho budeme schopni realizovat v IPRM (integrovaný plán rozvoje města) bez toho, že bychom vytvářeli značné kompromisní kroky, neb účastníci řízení, což si musíme přiznat, že obě občanská sdružení, nebo všechna tři občanská sdružení jsou účastníci řízení a mají natolik pevné kramfleky v právních možnostech a tvoření obstrukcí atd., že můžeme přesáhnout ten absolutní limit, kdy musíme začít realizovat rekonstrukci parku. Ten limit je říjen letošního roku, za tuto hranici už nemůžeme jít.
Pakliže odpor občanských sdružení bude tak sveřepý i nadále, možnosti určitě mají na to, aby ten projekt nějakým způsobem posunuli za tuto hranici, a my ho stejně nebudeme schopni realizovat. Bude nezbytností hledat kompromisy a vyjít těm občanským sdružením natolik vstříc, že oni budou ten projekt nějakým způsobem akceptovat.
Navrhuji, abychom hlasovali pro realizaci tohoto projektu, i s těmi riziky, novými informacemi, připomínkami občanských sdružení – nebo hlasovali proto, že projekt rušíme a začneme pracovat na tom, abychom ho odepsali jako zmařenou investici a odrazili se od dna s novým projektem. Protože další přešlapování na místě nebo hledání není cesta vpřed.
Aleš Vavřička (zastupitel, ČSSD)
Není to o tom, ano – anebo ne. Ten projekt není špatný a po několika úpravách si myslím, že je „bratelný“. Beru to tak, že prostě jenom ta finální se tak úplně třeba nelíbí.
Štěpánka Fraňková (primátorka, Sdružení pro Pardubice)
Já mám pocit, že kdybychom tady předvedli 22 architektonických návrhů, jak by Tyršovy sady měly vypadat, tak při 22 návrzích bych se opravdu obávala, že by se dva až tři – a vůbec nebudu mluvit o zastupitelích, dívám se nahoru do obecenstva – tak jestli by se dva až tři shodli na tom, že se jim jeden z těch 22 líbí.
Je to určitě otázka pohledu, jestli se někomu líbí pohledový beton. Já si myslím, že tím, jak to František Brendl i zdůvodňoval, že ta hlavní promenáda je z pohledového betonu proto, že chceme, aby se ten park oživil, aby tam třeba mohly být farmářské trhy, aby tam mohly být dožínky, protože vlastně odtamtud mají být vývody: elektrika, voda a tak dále, aby se to tam dalo napojit. Je to opravdu otázka vkusu. Já jsem říkala, že Tyršovy sady nejsou soukromou zahradou. Tady nás sedí 39, ve městě nás žije 90 tisíc, takže je otázka, kde najdeme ten kompromis.
Já jsem pořád přesvědčena o tom, že určitý kompromis můžeme najít, a chápu občanské sdružení a já jsem i přiznala chybu – a nemůžu ani říct, že bych se třeba za tu chybu styděla – že ta komunikace z naší strany byla velmi špatná. A přiznávám, že i kácení obrovského množství stromů bez toho, abychom opravdu zvážili každý strom – vůbec si nemyslím, že je to správné. A vzhledem k tomu, že vím, že pan Brendl s (dalšími), s občanským sdružením strávili 6 hodin v Tyršových sadech – a já nemám důvod Františkovi nevěřit – že prošli ty stromy, že si u každého stromu řekli, tak mám prostě pořád pocit, že tady ten prostor pro hledání kompromisu je. …
S tím dřevem (na promenádě) mám osobně problém. Jsem spořivá, jsem praktická, bojím se, že to dřevo během jedné sezóny nám může nějakým způsobem shnít. Pak je tam určitě část pro děti, ta si myslím, že v tom parku chybí, protože rodiče s dětmi nejsou zvědavi na to, že se budou procházet, jezdit na kole, potřebují nějaké drobné dětské atrakce.
Je to obrovský projekt. Já myslím, že dokonce i ODS přiznala, že se taky tím projektem nechtěla příliš zabývat (v minulém volebním období), protože se dopředu dá říci, že je to těžký projekt, že to vyvolá kontroverze, tisíce názorů.
Evžen Erban (zastupitel, Sdružení pro Pardubice)
Já si myslím, že otázka stojí tak – jestli to vůbec chceme dělat. Tento projekt byl z 22 projektů vybrán dvakrát. Kde je napsáno, že uděláme další výběrové řízení a nebude vybrán potřetí? Já samozřejmě souhlasím s lidmi z ekologických aktivit. Ale já si myslím, že určitě bez nějakých ztrát to nepůjde.
Možná, že pan architekt měl trochu vyjádřit pokoru a domlouvat se, jak by to bylo nejlepší a jak by se nejvíc ta květena, fauna a flóra ušetřila. Já si myslím, že jde o to, aby se Tyršovy sady udělaly, a je pak už na jednání, jak se dohodnout s ekologickými aktivitami, s petičníky, jakou oni mají představu. Samozřejmě, že ti by neskáceli nic, ale já si myslím, že něco se skácet musí, protože to bude překážet. Přimlouval bych se za co nejužší komunikaci s těmi lidmi, kteří vlastně vytvářejí a ovlivňují veřejné mínění.
Milan Košař (zastupitel, sdružení Pardubáci)
Pana architekta Jiránka znám osobně a připouštím, že je s ním velmi těžká komunikace. Na druhou stranu – on je projektant a město je investor. Neumím si představit, že by projektant řekl investorovi, kterému staví dům: Ne, já to udělám po svém, po vašem to nemůže být. Tím chci říci, že tady je právo na to, aby se jednalo a aby se některé kompromisní věci do toho řešení dostaly.
Upozorňuji jen na to, že by to měly být věci, které ne zcela zásadním způsobem obrátí tu koncepci. Ta koncepce je tady už tak dlouho a byla několikrát odsouhlasena. Ale ta koncepce se v celém rozsahu nemusí naplnit, ať už z ekonomických důvodů nebo z dalších. Zkusme jednat o tom, aby se ten rozsah umírnil, zredukoval, a našlo se kompromisní řešení. Role projektanta není všemocná, role investora je daleko důležitější.
Michal Koláček (zastupitel, Sdružení pro Pardubice)
Já plně souhlasím s panem architektem Košařem a pokusím se jeho slova ještě rozvinout. Uvědomme si startovací pozici, v které teď jsme. Máme stavební povolení v právní moci. Jediný spor v tuto chvíli – kromě toho koncepčního sporu, že si někdo vzpomněl, že nechce betonový 12m pruh a „umělou řeku“ – tak je spor pouze o (rozsah kácení), nebo jsme v procesu povolení kácení. O rozsahu kácení se neustále diskutuje, myslím si, že se neustále přibližujeme nějakému kompromisu v jednání s občanským sdružením.
Ve chvíli, kdy teď neodsouhlasíme ten základní koncept, tedy pokud znovu sáhneme do stavebního povolení, tak vám garantuji, že se založí tři, čtyři občanská sdružení, která se přihlásí do stavebního řízení, a jedno bude chtít betonový chodník, druhé bude chtít cestičky, třetí bude chtít přirozené cesty, čtvrté bude chtít zatravněný celý park a nedostaneme se nikam.
Pokud odsouhlasíme koncept, můžeme udělat kompromis v tom, že budeme dělat změnu stavby před dokončením nebo změnu stavby v průběhu budování. To znamená, že bude široká diskuze s projektantem, nebo respektive bude široká diskuze tady v zastupitelstvu a projektantovi se řekne, jak chceme ten projekt případně drobně upravit, nebo třeba i zásadněji upravit.
Martin Bílek (náměstek primátorky, Sdružení pro Pardubice)
Pokud zde zazněla spousta vět o hledání drobných kompromisů, tak je potřeba ta usnesení schválit. V případě, že se neschválí, tak se ty kompromisy hledat nebudou, protože nebude nad čím je hledat.
Kolega velmi čestně říká, že ten projekt bude stát o něco málo víc, než se před deseti, pěti, třemi, dvěma lety uvažovalo. Myslím, že je velmi fér to takhle přiznat, aby všichni od začátku věděli, kolik to má stát peněz, aby se nestalo, že za rok přijdeme do zastupitelstva, že potřebujeme přihodit tu dva miliony, tu tři miliony a tu ještě 250 tisíc, jak se to stává u plaveckého areálu.
Miroslav Rubeš (nezávislý zastupitel)
Já si myslím, že velký problém je v neústupnosti pana projektanta. Myslím si, že jsme ztratili zbytečně mnoho času. Chtěl bych, aby město uplatnilo maximálně své možnosti vůči projektantovi k nějakému kompromisu.
František Brendl navrhl pozměňující usnesení: „Zastupitelstvo města Pardubic schvaluje ukončení veškerých prací spojených s přípravou realizace projektu Revitalizace Tyršových sadů dle projektové dokumentace ateliéru New Visit.“
Josef Kubát (zastupitel, Sdružení pro Pardubice)
Chtěl bych vyzvat vás tam nahoře (na balkoně), abyste nebyli tvrdohlavou ženou, abyste se snažili najít nějaký kompromis a skutečně jednat. Jedině kompromisem můžeme něco docílit. Nikdy nemůžete být úplně přesvědčeni, že zrovna ty vaše názory jsou úplně stoprocentní, jako tady ty názory nejsou stoprocentní. Takže myslím, že tolerance, kompromis, solidní jednání jedině povede k nějakému cíli.
Následovala 10 minutová přestávka na jednání klubů. Po ní chtěl zastupitel Jakub Rychtecký (ČSSD) předložit kompromisní pozměňující návrh, ale to bylo primátorkou zamítnuto, protože by údajně došlo k porušení jednacího řádu.
Hlasování o pozměňujícím návrhu p. Brendla (zrušení projektu): pro 5, proti 17, zdrželo se 14.
Hlasování o návrhu TOP 09 (vypsání nové soutěže): pro 7, proti 15, zdrželo se 14.
Hlasování o původním návrhu: pro 22, proti 6, zdrželo se 8, nehlasoval 1.
Pro:
Fraňková, Bílek, Erban, Koláček, Vavřina, Kubát, Beneš (Sdružení pro Pardubice)
Brendl, Hlaváč, Klose, Košař (Pardubáci)
Chmelař, Tauber, Komárek, Rozinek (ČSSD)
Baťa, Franc, Klimpl, Krejčíř, Lejhanec, Srbek (ODS)
Skalický (TOP 09)
Proti:
Rubeš (nezávislý)
Fülle, Snopek, Kmošťáková (KSČM)
Kasič, Křišťál (ČSSD)
Zdrželi se:
Němec, Koudelka, Slezák (TOP 09)
Mojžíš, Rychtecký, Vavřička, Kučerová (ČSSD)
Petráň (SPP)
Nehlasoval:
Studnička (KSČM)
Co zastupitelé schválili:
- souhlas s koncepcí revitalizace podle projektu New Visit, s.r.o.
- pokračování v přípravě realizace projektu
- podání žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu
- zrušení usnesení o snížení ceny díla do 70 mil. Kč (ze září 2011)
Celkové náklady jsou odhadovány na 83 mil. Kč.
(Některé projevy jsou zkrácené.)