Nebudou se už žádné zdravé stromy kácet?

Komentář k článku v Radničním zpravodaji (duben 2012)

Obnova Tyršových sadů: odpovědi na nejčastější otázky

Kolik stromů a keřů se vykácelo?

    V článku se uvádí: "Bylo vykáceno 197 stromů a keřů, přičemž v naprosté většině se jednalo o náletové či nemocné dřeviny, které by musely být odstraněné v každém případě".

    Ve skutečnosti bylo vykáceno přes 300 stromů a keřů. Ze 160 stromů bylo nejvýše 15 nemocných. O jejich dobrém zdravotním stavu se lze přesvědčit přímo na radnici v dokumentu "Seznam dřevin k odstranění", který vypracoval projektant. Tyto stromy se až na výjimky v daných podmínkách nálety nerozmnožují.

     Dále bylo odstraněno nejméně 140 keřů, tedy skoro všechny, které nepotřebovaly povolení, takřka všechny byly v parku vysazené. Bylo vykopáno 270 m zdravých živých plotů.

Byly provedené zásahy zahájením projektu revitalizace?

    Byly – nebyly. Autor článku klade otázku, ale neodpovídá na ni.

Jaký byl ke kácení důvod?

    Kácelo se podle projektu a práce prováděla firma, která vyhrála výběrové řízení na jeho realizaci. Ta ovšem oficiálně nemohla být zahájena, protože chybí povolení ke kácení asi 200 velkých stromů a dalších keřů. Město dosud nepožádalo o dotaci. Protože však během léta chce začít se stavebními pracemi, vydává mýcení stovek dřevin za "pravidelnou údržbu zeleně" (viz zde).

Bylo kácení stromů a keřů protiprávní?

    Naše zákony umožňují bez povolení kácet stromy do obvodu kmene 80 cm. Ve většině evropských zemí (také např. na Slovensku) je tento limit 60 cm a uvažuje se i o jeho zpřísnění. Zhruba třetina vykácených stromů měla obvod mezi 60 až 79 cm.

Poškodí provedené zásahy park, pokud nebude plánovaný projekt realizován?

    Vykácením zdravých a cenných dřevin došlo ke značným škodám. Provedený zásah v celém rozsahu nelze v žádném případě považovat za východisko jakékoli budoucí obnovy parku. Při obnově parku se zpravidla neničí vzácné dřeviny a nekácí se převážně mladé a zdravé stromy.

Ignorovalo město připomínky občanů k projektu?

    Na tuto otázku lze odpovědět jedině kladně. Představitelé města sice s občany i se zástupci občanských sdružení několikrát jednali, ale bez ochoty k jakékoli změně, což je vidět i ve výsledku. Jediné, čeho se po dlouhé snaze dosáhlo, byla částečná změna v druhové výsadbě z důvodu podmáčeného terénu.

    Město vytrvale ignoruje nejen připomínky občanů, ale také pardubických historiků, kteří se velmi kriticky vyjádřili např. k vybudování umělého rybníčku nedaleko vchodu do zámku. Přitom důležitým kritériem projektu byl "historický aspekt". Rovněž většina připomínek Služeb města Pardubic, např. ohledně ekonomické náročnosti provozu, byla odmítnuta.

    Pokud tedy občanské sdružení prohlašuje, že chce projekt zastavit, je to z důvodu naprosté neochoty k jakékoli změně.

Bude se kácet méně?

    Radnice již přes měsíc tvrdí, že počet kácených stromů byl výrazně redukován. Dosud ovšem nepředložila jejich seznam.

    V současné době probíhá správní řízení o povolení ke kácení. Jak několikrát řekl náměstek Brendl, nelze předjímat, jak správní orgán rozhodne. Jestliže některé stromy povolení ke kácení nedostanou, bude to z toho důvodu, že občanská sdružení – jako účastníci řízení – s kácením mnoha stromů nesouhlasí, a proto, že ani správní orgán nenašel závažné důvody k jejich skácení, jak vyžaduje zákon. Tím by se také potvrdilo, co říkají občané i odborníci více než rok – že se má mnoho stromů kácet zbytečně.

    Tvrzení, že "na posledním místním projednání v parku (20. 3.) bylo dojednáno, že se tento počet sníží přibližně o 70 stromů", je tedy nesmyslné.

Nebudou se další zdravé stromy kácet?

    Zpravodaj dokonce uvádí, že "celý projekt byl upraven tak, aby mohl být realizován za minimálního nebo dokonce žádného kácení vzrostlých zdravých stromů". Radnice chce v blízké době požádat o přidělení dotace, k tomu však nutně potřebuje povolení ke kácení. Protože toto povolení v blízké době vydáno nebude, radnice patrně upravila projekt tak, že se nemusí další zdravé stromy kácet, a s takto "upraveným" projektem chce zřejmě žádat o dotaci. Jakmile ovšem povolení bude vydané, stromy se pokácí.

Mohou občané projekt vážně ohrozit?

    Realizaci projektu si ohrožuje radnice sama tím, že postupuje nestandardně. Například vykácením stovek dřevin podle projektové dokumentace před zahájením realizace. V současné době prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže možná pochybení při veřejné soutěži. Radnice se vyjádřila, že rozhodnutí ÚOHS nemá odkladný účinek. Má ovšem zásadní vliv na čerpání evropských dotací.

    Radnice může neuváženými kroky způsobit, že město nakonec zaplatí 83 milionů ze svého – a to zdaleka není konečná částka. Město může se začátkem realizace klidně vyčkat na potřebné povolení a získání dotace. Stavební práce mohou začít na podzim, jak se plánovalo i loni. Celá realizace má trvat 13 měsíců, do konce roku 2013 je tedy času dost.

    Město nemůže přijít o peníze z evropských fondů, ty má k dispozici a může je použít na různé projekty. Konkrétní projekt posuzuje komise podle objektivních kritérií, nikoli podle názoru občanů.

Je ohrožena budoucnost parku?

    Budoucnost parku ohrozila radnice neuváženým vykácením mladých stromů. Jinak nic nebrání rozumné obnově parku, kterou lze uskutečnit podstatně levněji a s menšími ročními náklady na provoz a údržbu.

    Částka 65 milionů byla totiž přímo v zadání soutěže. I s dotací musí město vynaložit ze svého ještě několik desítek milionů. Náklady na provoz a údržbu parku by se při realizaci stávajícího projektu vyšplhaly za 25 let na 100 milionů Kč.

    Bylo to právě občanské sdružení, které upozornilo, že město opomnělo tyto náklady vyčíslit. Zastupitelům byla sdělena částka až na lednovém zasedání, a to pouze ústně, navíc není konečná (zde).

    V článku se píše o posudku Botanického ústavu, který ovšem zkoumal pouze shodu projektu se zadáním. Není naopak zmíněn posudek Agentury ochrany přírody a krajiny, který jako jediný hodnotil konkrétní dřeviny, a u velké části z nich konstatoval, že jsou zdravé a perspektivní.

Poznámka: V dopise z radnice jsme obdrželi stejné otázky a odpovědi, jaké jsou ve Zpravodaji. Paní primátorka a pan Brendl v dopise uvádějí, že otázky a odpovědi vypracovali spolu s kolegy.