Proti čemu protestují občané v případě Tyršových sadů

26.05.2012 10:30

    Prohlášení některých pardubických politiků ohledně Tyršových sadů se snaží veřejnosti podsouvat opakovaně stále stejnou lež. Že prý odpůrci současného projektu nechtějí s parkem nic dělat a chtějí ho nechat zanedbaný. Není a nikdy to nebyla pravda a má to jen zakrýt chyby, kterých se politici a někteří úředníci v tomto případu dopustili.  

    Demonstrace, která proběhla před radnicí 15. května, měla stejné motto jako petice, kterou již podepsaly tisíce občanů: „Obnovu Tyršových sadů ano, ale šetrně k přírodě i k našim peněženkám“. Nevíme o nikom, kdo by něco namítal proti vytvoření dětských hřišť, šetrnému osvětlení, výsadbě nových stromů či výměně mobiliáře.

    Ale nehodláme se smířit s tím, že město při obnově parku nepostupuje hospodárně, neinformuje úplně a pravdivě veřejnost a prosazuje kroky, které mohou parku uškodit. Považujeme za nezodpovědné vykácet stovky stromů a keřů najednou, místo aby se obnova rozložila do mnoha let. Nikdo přitom neumí spolehlivě odhadnout, co taková věc udělá s hladinou spodní vody v parku. Ta je již dnes tak vysoko, že to ohrožuje jakoukoli novou výsadbu i stromy, které dnes v parku jsou.

    Město se nyní dostalo s projektem revitalizace do téměř neřešitelné situace. Protože se při přípravě a schvalování projektu postupovalo v některých směrech lajdácky, tak město nemá do této chvíle platné povolení ke kácení a nemá ani podanou žádost o dotaci. Nikoli ovšem kvůli občanským protestům, ale proto, že bylo úředníky vydáno závadné povolení, které musel nakonec magistrát sám zrušit.

    Současné vedení radnice chce začít se stavbou i bez přidělené dotace, protože jinak nestihne peníze vyčerpat. Přitom ale radnice neví a nejméně do podzimu nebude vědět, zda dotaci na projekt dostane. V situaci, kdy se dnes a denně objevují v celé zemi případy nesprávně hodnocených nebo dokonce rozkradených dotací, nedovolí si ale nikdo schválit evropské peníze na projekt, který nebude přesně odpovídat všem pravidlům a kritériím. A mezi taková kritéria patří například přiměřenost nákladů. Bude tedy nutno obhájit i to, proč musí být pořizovány luxusní lavičky za sedmdesát tisíc, nebo proč rekonstrukce jednoho schodiště musí stát deset miliónů.

    Zastupitelstvo by konečně mělo přestat podporovat projekt, který je v mnoha svých aspektech neobhajitelný a ohrožuje už nyní nejen stromy, ale i rozpočet města.

     Miroslav Seiner

     Občanské sdružení Chráníme stromy