Revitalizace Tyršových sadů?

Revitalizace: Co navozuje toto slovo? Zvýšení výskytu něčeho živého, odstranění mrtvé, neživé hmoty, nefunkčních staveb, obnovení přírodního stavu, plného života a různorodosti tvarů namísto kamení, sutin a skládek "vyrobených" člověkem.

Jistě se v dnešní kulturní krajině nemůžeme vracet do jakéhosi "původního stavu", aniž bychom v něm neuměli a při dnešní přelidněnosti ani nemohli žít. Ovšem cokoli co se krajině plné přírody blíží, působí na lidskou psychiku velmi příznivě.

Vynikajícím příkladem revitalizace je úprava 1 km dlouhé jižní části městského náhonu protékajícího v sousedství historického centra Chrudimi. Stržením a odstraněním kamenného a betonového koryta, vytvořením přirozených meandrů, doplněním a ponecháním tu balvanu, tu padlého stromu, se místo změnilo v sice úzkou, ale kouzelnou oázu,  a náhon nyní žije vlastním životem bez nutnosti stále něco nákladně opravovat. Tím se náhon s okolím stal vítaným místem pro procházky a "revitalizaci" nejen obyvatel města, ale i jeho návštěvníků. (Návrh a realizace ŠINDLAR s.r.o.) V roce 2010 byla stavba oceněna bronzovou medailí v mezinárodní soutěži pořádané v Chicagu.

Pardubice, které neměly a bohužel ještě nemají architekta Gočárova stylu, trpí sevřeností, stísněností ulic, nakupeností hmoty staveb, dopravními zácpami a hlukem. Obyvatelé města jsou stále konfrontováni s masivností staveb, přímými liniemi ulic, domů, stavebních prvků a rovných ploch, šedivostí městských prvků či křiklavostí reklam.

Proto jako harmonická protiváha této negativní tváře města jsou na větší ploše optimální přírodně krajinářské parky, které jsou nepravidelné, nesymetrické a nemají přímé linie. Takováto parková pojetí, která na lidskou psychiku působí nejlépe a připomínají přirozenou krajinu, se označují jako anglický park. Parkoví architekti se úmyslně co nejvíce vyhýbají "umělým" geometrickým tvarům (přímka, kvádr, řada), aby dosáhli dojmu původní krajiny. Harmonie v parku je dána vyvážeností kompozice.

Příkladem parku, který se blíží pojetí anglického parku svými travnatými plochami a skupinami stromů, jsou stávající Tyršovy sady a park na soutoku Chrudimky a Labe. Mohutné nepravidelné stromy v pozadí parku vyvažují strohou hmotu Domu hudby, potravinářské školy a řadu domů Sukovy třídy na jedné straně, a historickou stavbu zámku a zámecké zdi na druhé straně. Nepravidelnost tvarů stromoví a pískových cestiček dobře ladí s oblými tvary zámecké obranné zdi a valů.

Představitelé města, kteří po dlouhá léta zanedbávali funkčnost a potřebnou minimální údržbu objektů parku (veřejné záchodky, schodiště, jezírka, cesty), se shlédli v megalomanském projektu, který svou finanční náročností přesahuje možnosti města a přitom jej nejlépe vystihuje pojem devitalizace parku; likviduje jeho základní přírodní ráz, zeleň a velké vzrostlé a zdravé stromy v zájmu koncepce, která je myslím všechno jiné, jen ne revitalizací.

Mohutný přínos kamene a betonu, přímé linie, kvádry, hranaté stavby a spousta umělých výtvorů, náročných technicky, finančně i provozně, vykácení skoro poloviny stávajících velkých zdravých stromů (a pak dosázení mladých, nepřizpůsobených místu)..... - zkrátka město a jeho umělé atributy by vtrhly i do posledních oáz přirozenější přírody a zdevastovalo je. V zájmu koho? - v zájmu obyvatel, nebo v zájmu necitlivého architekta a stavebních firem, nebo v zájmu  ....?  Jak by se vyjímalo historické okolí i zámek sám v takové umělé krajině?

Takový zásah od stejného autora už utrpělo město Poděbrady, kde bylo také v centrálním lázeňském parku vykáceno množství krásných mohutných stromů, vysázeny nové stromky do pravidelných řad, vybudována dlouhá kamenná a rovná koryta na vodu a postaveny mohutné obdélníkové pergoly a složité vodotrysky. Zkrátka atrakce, které se do přírodního parku vůbec nehodí a působí tam jako pěst na oko. Sami poděbradští představitelé, zdá se, jsou z toho nyní nešťastni.

Podobné stavební prvky autor projektu "okopíroval" i do projektu Tyršových sadů.

Chtějí Pardubice opakovat stejnou chybu? Jaký měli zastupitelé zájem na výběru a prosazování tohoto projektu, jaký mají zájem i dnes, kdy občané proti takové podobě projektu protestují? Petici proti masivnímu kácení (skoro poloviny) stromů dle projektu podepsalo více než 5 tisíc lidí! Kolik lidí se podepsalo na podporu takového kácení?

Betonová magistrála "promenády" má srovnatelnou šířku s  ulicí Na Hrádku, je prakticky jejím pokračováním. Prosekává nepravidelný tvar parku jako nůž; její tvar a vybavení je v naprostém nesouladu s okolním parkem (pokud ovšem do parku nebudou nasázeny stromy v hustých přímkových řadách tak, jako byly nasázeny v Poděbradech).

Samozřejmě, Tyršovy sady nejsou v dobrém stavu. I když tam jsou pěkné, mohutné stromy, trávníky a krásné smuteční vrby, vysloveně kazí dojem neudržované, nyní rozbahněné cesty, dětské pískoviště plné plevele, zarostlá a zabahněná jezírka, nestříhané keře, přerostlé houštiny tújí, různá stavební torza a rozvaliny staveb naplněné odpadky a ruinami na západní straně parku. Kdo nese zodpovědnost za toto zanedbání průběžné údržby? Nebylo snad město odpovědné svým obyvatelům?

Ano, Tyršovy sady potřebují údržbu, investice, rekonstrukci. Nikoli však masivním kácením stromů, které vyrůstaly více než 50 let, protože na podobné bychom museli čekat dalších 50 let.

S rekonstrukcí parku úzce souvisí i hydrologické poměry a zamokření, dané spodní vodou a neutěšeným stavem městského "Císařského náhonu", který tekl z Chrudimky starým městem směrem k  Tyršovým sadům a dnes je stojatou vodou s nejasným odtokem. Myslím, že teprve po revitalizaci tohoto kanálu a úpravě jeho odtoku je možné zodpovědně přistoupit k úpravě parku.

Také s ohledem na přirozenou vyšší hladinu spodní vody by bylo vhodné v parku odbahnit a obnovit zanedbaná přírodní jezírka, alespoň ve velikosti stále zakreslené na mapách, a obnovit je podobným způsobem, jakým chrudimští revitalizovali svůj městský náhon (nikoli jako betonové nádrže v Poděbradech!). 

Myslím, že umírněnou a citlivou rekonstrukcí by Tyršovy sady a pardubičtí občané získali daleko více a za méně peněz (z kapes daňových poplatníků, jak našich tak i evropských), než v případě navrhovaného projektu.

Jar. Svoboda,  Pardubice