Stanovisko ke dvěma lípám u nádraží

ÚŘAD MĚSTSKÉHO OBVODU – STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE

MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I

Odbor dopravy a životního prostředí

U Divadla 828, 530 02 Pardubice

V Pardubicích dne 20. prosince 2012

Věc: Vyjádření ve věci správního řízení o povolení kácení dřevin v rámci projektu multimodálního uzlu veřejné dopravy „Přednádraží“ Pardubice

Tímto vyjádřením doplňujeme naše včerejší vyjádření do zápisu z ústního jednání po seznámení s podklady pro řízení.

Nesouhlasíme s kácením dvou stromů z předložené žádosti, a to lip č. 29 a 32 ze seznamu v prostoru SO 103 ze seznamu v žádosti.

Zdůvodnění:

1. Důvod, který žadatel uvedl v žádosti u stromu 29, je v části hodnocení kvality stromu zjevně nesprávný. Žadatel uvádí hodnocení – ulomená jedna větev, druhotná koruna, neperspektivní. Tento popis nejen neodpovídá předmětnému stromu, ale je i v rozporu s hodnocením v posudku AOPK, kde se doslova říká „obvod kmene 80 cm, kmen je zdravý, ve výšce 1,8 se větví na několik kosterních větví. Úžlabí jsou zdravá, koruna je vitální, mírně jednostranně vyvinutá“. Domníváme se tedy, že žadatel buď uvedl v žádosti popis vedlejšího stromu č. 30, kde je opravdu poškozená koruna a snížená vitalita i perspektiva stromu, nebo nezhodnotil strom objektivně.
2. Žadatel požaduje skácení dvou stromů z aleje lip, která bude celá zakomponována do nově řešeného prostoru. Sám projektant potvrdil vysokou estetickou hodnotu tohoto stromořadí už tím, že jej zakomponoval do nového řešení a také ve všech vizualizacích využívá od počátku vzrostlé lipové aleje ke zdůraznění celkového estetického efektu návrhu. Přesto řeší zde umístěné zastávky MHD způsobem, který vyžaduje skácení dvou hodnotných stromů z této aleje a jejich faktické nahrazení novými zastávkami, což jsou bílé plastové objekty ve tvaru deštníku s velkým průměrem. Jsme toho názoru, že takové řešení je samoúčelné a že estetická ale i funkční hodnota zachování celé aleje je významně vyšší než toto řešení. O estetické hodnotě aleje jako celku vypovídá i hodnocení AOPK ve svém závěru. 
3. K potvrzení výše uvedeného názoru upozorňujeme na skutečnost, že převážná část plochy nově budovaného objektu zastávek je mimo prostor, kde se budou přirozeně zdržovat cestující. Objekty jsou dle našeho názoru v tomto místě pro tento účel nepřiměřeně velké a právě proto by si jejich realizace vyžadovala zásah do aleje. I při respektu k architektonickému záměru vítězného projektu jsme přesvědčeni, že investor měl v tomto případě trvat na tom, aby projektant pro toto konkrétní místo zvolil modifikované řešení, které by odpovídalo charakteru místa a umožnilo by alej jako celek zachovat a nekácet v ní žádné stromy (zcela jiný nebo modifikovaný tvar zastávek a/nebo menší velikost zastávek).
4. Je zjevné, že správní orgán musí při posuzování žádosti o kácení posuzovat důvody pro skácení každého jednotlivého stromu, a to i tehdy, když by žádný z účastníků nepodal k předložené žádosti žádné námitky. Že je takový postup nezbytný, vyplývá například ze zdůvodnění rozhodnutí Magistrátu Statutárního města Pardubice č. j. ŽP/63970/2011/Ves o zrušení povolení ke kácení v Tyršových sadech, kde se mimo jiné říká v odst. 7 „Úvahy správního orgánu by pak měly vážit na pomyslných miskách vah význam těchto dřevin na straně jedné  a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé“ (viz k tomu též rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As19/2011 -96 ze dne 15. 7. 2011). V tomto případě tedy musí být dle našeho názoru poměřována na jedné straně funkční a estetická hodnota vzrostlé a dosud neporušené aleje, kde vykácení těchto dvou stromů by ji nenávratně narušilo, a na straně druhé musí být poměřovány možnosti a případné náklady projektanta na dílčí úpravu projektu v případě těchto a pouze těchto dvou objektů, což podle našeho názoru možné je a ve svém důsledku by to paradoxně vedlo k zhodnocení celého záměru tím, že by se podařilo skloubit nové architektonické prvky s existující a esteticky hodnotnou zelení.
5. Současně konstatujeme, že nikde v průběhu dosavadního jednání nám nebyly sděleny žádné technické či jiné objektivní důvody, které by změnu projektu v této dílčí věci vylučovaly a žadatel žádné takové důvody ani v podkladech neuvedl. Přestože jsou naše výhrady investorovi již dlouho dobu známé, nepředložil ani v nové žádosti žádný důkaz toho, že by případné úpravy projektu měly vést ke zvýšení nákladů nebo ohrožení dotací ani v tomto směru dosud vůči námitkám nikdo takto neargumentoval.
6. Z dosavadního průběhu jednání je nám navíc známo, že dílčí úpravy projektu například ve smyslu trasování příjezdové komunikace k parkovištím investor ani projektant v jiných případech nevyloučil a domníváme se, že změna vzhledu dvou zastávek v tomto místě spadá do této kategorie. Tím se ovšem dále snižuje hodnota argumentu, uvedeného v žádosti – kolize se stavbou.

Nad rámec uvedeného zdůvodnění považujeme za vhodné uvést toto:

1. Toto naše nesouhlasné stanovisko ke kácení v aleji lip je od počátku neměnné a musí tak být známo po dlouhé měsíce žadateli i správnímu orgánu.
2. O našem stanovisku k uvedeným dvěma stromům jsme informovali pana náměstka Bílka písemně již v listopadu a to se zhruba stejným zdůvodněním, jaké jsme uvedli výše. Současně jsme pana náměstka upozornili, že tuto výhradu budeme uplatňovat i ve správním řízení.
3. Správní řízení o povolení ke kácení běží řadu měsíců. Po celou tuto dobu naše občanské sdružení zastává konzistentní postoj. Po celou dobu správního řízení jsme vždy podávali veškerá naše vyjádření v nejkratším možném termínu a nevyužívali jsme ani plných lhůt, jaké nám dává zákon, abychom neblokovali přípravu stavby. Jako účastníci řízení jsme nebyli nikdy informováni o důvodech, proč je správní řízení vedeno tak dlouhou dobu. Věříme tedy, že i v konečné fázi rozhodnutí bude moci správní orgán postupovat bez časového tlaku a bude mít dostatek prostoru ke kvalifikovanému posouzení a rozhodnutí žádosti o kácení.

MUDr. Miroslav Seiner,

Občanské sdružení Chráníme stromy